Ostropestřec mariánský je bylinka, která na první pohled vypadá jako bodlák. Jejím obyčejným vzhledem se však nenechte zmást – díky svým účinkům na lidský organismus je ostropestřec hotový poklad. V lidovém léčitelství se využívá nejen jako pomocník na podporu a regeneraci jater, ale také při kožních potížích, po léčbě antibiotiky nebo při únavě a vyčerpání. Zjistěte, zda tato bylinka opravdu funguje a jak užívání ostropestřce může pomoci i vám!
Obsah:
- Silymarin – aktivní složka ostropestřce
- Účinky ostropestřce
- Jak užívat ostropestřec?
- Nežádoucí účinky ostropestřce
Ostropestřec mariánský (lat. Silybum marianum) běžně dorůstá výšky 60 až 150 cm a je typický především svými červenofialovými květy. Řadí se do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), kam spadá také mnoho dalších známých bylin, například heřmánek či pampeliška. Na rozdíl od nich však ostropestřec na našich polích a lukách tak snadno nenajdete.
Ostropestřec se vyskytuje ve Středomoří, v Severní Africe, v Malé a Střední Asii, kde mu vyhovuje slunné prostředí a vápenatá půda. Do našich končin sice byl postupně zavlečen a občas ho můžete zahlédnout na kamenitých stráních, v zahradách nebo na kompostu, nemá však stejný obsah aktivních látek jako ostropestřec, který roste ve svém přirozeném prostředí.
Historické zdroje dokládají, že účinky ostropestřce jsou známy více než 2000 let. Podle římského léčitele Pliniuse šlo o skvělý prostředek na podporu odtoku žluči, používal se však také jako lék na hadí uštknutí. Od 17. století se začal podávat také pacientům s jaterními obtížemi, při depresích nebo problémech s krevním tlakem.
Vliv ostropestřce mariánského na lidské zdraví se však oficiálně prokázal až v roce 1968, kdy němečtí vědci z plodu izolovali aktivní látky silybin, silydionin a silikristin, které se komplexně nazývají silymarin.
Silymarin – aktivní složka ostropestřce
Silymarin se získává především z plodů ostropestřce, vyskytuje se ale také v jeho kořenu a listech. Tvoří přibližně 3 až 6 % z celkového složení rostliny. Silymarin je známý jako silný antioxidant – napomáhá při likvidaci škodlivých volných radikálů, a tím chrání buňky před oxidačním stresem.
| Příčinou vzniku oxidačního stresu může být znečištěné životní prostředí, nevhodné stravování, stres, vyčerpání, alkohol, kouření, drogy, sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu, nebo naopak přetrénování. |
To, čím je silymarin opravdu proslulý, je však jeho hepatoprotektivní působení. To znamená, že ochraňuje jaterní tkáň. Užívá se při zánětech jater, cirhóze a může být doplňkem léčby chronických jaterních onemocnění. Je vhodný také pro podporu regenerace jater.
Silymarin se v rostlině ostropestřce tvoří průběžně, nejvíce na přelomu září a října, ideálně při teplotách kolem 25 °C. V našem prostředí tedy nemá úplně vhodné podmínky, a proto ostropestřec vypěstovaný v Česku bude jen těžko obsahovat takové množství silymarinu jako ten ze středomoří. Silymarin je navíc špatně rozpustný ve vodě – při výběru doplňku stravy s ostropestřcem proto dbejte nejen na původ byliny, ale i na způsob užití.
Mimo silymarin plody ostropestřce obsahují velké množství oleje (kyselina linolová, olejová a nenasycené mastné kyseliny), což je důvod, proč snadno žluknou. Žluklý ostropestřec už není vhodné užívat, protože nemá na organismus žádné pozitivní účinky.
Vyzkoušejte ostropestřec – účinky vás překvapí
Mezi další látky, které v ostropestřci mariánském najdete, patří aminokyseliny, cukry, kvercetin a vitamín E. Poslední dva zmíněné jsou přitom stejně jako silymarin silné antioxidanty. Kvercetin navíc působí na zdraví kardiovaskulárního systému a vitamín E bývá často označován jako vitamín plodnosti. Jak tedy tento koktejl účinných látek působí na zdraví?
Vliv ostropestřce na játra a žlučník
Účinky ostropestřce jsou nejčastěji spojovány s játry a žlučníkem. Vědecké výzkumy potvrzují, že díky obsahu silymarinu ostropestřec chrání jaterní buňky před toxiny a pomáhá je regenerovat. Může tak pomoci potlačit negativní dopady nezdravého životního stylu i některých jaterních nemocí. Ostropestřec také podporuje tvorbu a distribuci žluči.
Doplňky stravy s ostropestřcem tak mohou pomoci pacientům, které trápí různá onemocnění jater a žlučníku, například žloutenka, cirhóza nebo steatóza jater. Díky silným účinkům silymarinu je dokonce možné ostropestřec využít i pro podporu regenerace silně poškozených jater u drogově závislých, bývalých alkoholiků nebo po chemoterapii. Pomáhá také po různých otravách, třeba po otravě houbami.
| Příznivé účinky na játra má mimo jiné také kurkumin. Stejně jako silymarin totiž ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, a tím se podílí na normálním fungování jak jater, tak i imunitního systému. Výzkumy naznačují, že může dokonce napomáhat bránit rozvoji jaterní cirhózy. |
Užívat ostropestřec však můžete i v případě, že žádným z výše uvedených problémů netrpíte. Je totiž oblíbeným prostředkem pro podporu regenerace a detoxikace jater, která v dnešní době dostávají vlivem nezdravého životního stylu (alkohol, nevhodný jídelníček, nedostatek pohybu) pořádně zabrat. Silymarin navíc díky svým antioxidačním účinkům chrání jaterní buňky před toxiny (z ovzduší, pesticidy,...).
Očista jater ostropestřcem je vhodná především, pokud vás trápí migrény, únava, nespavost, nadýmání, svědění kůže nebo malé tukové kuličky kolem očí.
TIP: Pro podporu regenerace a očisty jater můžete využít sílu několika přírodních pokladů, které se skrývají v našem produktu PODPORA JATER. Mimo ostropestřec v něm najdete také extrakt z artyčoku, kurkumin a silný antioxidant glutathion.
Další účinky ostropestřce mariánského
Ostropestřec ovlivňuje také srdeční a cévní systém. Často se doporučuje na regeneraci cév a křečových žil nebo při poruchách krevního oběhu. Silymarin totiž pomáhá snižovat hladinu „špatného cholesterolu“ v krvi [1]. Při zvýšené hladině cholesterolu v krvi může docházet k ukládání tukových látek do stěn cév, což vede ke ztrátě pružnosti a zúžení cév. Ulevit může také při nízkém krevním tlaku a při migrénách.
Dále silymarin napomáhá k udržení normální hladiny cukru v krvi. Některé studie dokonce naznačují, že by mohl být užitečný jako doplňková léčba diabetu typu 2. Bylo totiž zjištěno, že lidé, kteří pravidelně užívali silymarin, zaznamenali významné snížení hladiny cukru v krvi nalačno [2]. V této oblasti však bude potřeba dalších výzkumů, aby bylo možno benefity ostropestřce začít při léčbě cukrovky využívat.
Některé zdroje naznačují, že ostropestřec by mohl být pomocníkem při léčbě akné. Na vznik nevzhledných (a často bolestivých) pupínků totiž podle vědců může mít vliv oxidační stres [3]. A právě s tím si ostropestřec díky svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem dokáže skvěle poradit. Jejich teorii potvrzuje i studie, která dokázala, že lidé užívající 210 miligramů silymarinu denně po dobu 8 týdnů, zaznamenali 53% snížení akné.
Vědci vidí potenciál ostropestřce také při onkologické léčbě – studie provedené na zvířatech ukázaly, že by mohl pomoci zmírnit následky chemoterapie a zároveň zefektivnit její účinky. Studií na lidech však zatím nebylo provedeno mnoho a dosud neprokázaly smysluplný klinický účinek v této oblasti. Může to být dáno tím, že lidé nejsou schopni ostropestřec vstřebávat tak dobře jako některá zvířata.
Jak užívat ostropestřec? Nejúčinnější forma je lipozomální
Pro dosažení co nejlepšího efektu je vhodné užívat ostropestřec mariánský jako kúru, tedy po dobu několika týdnů, ideálně opakovaně (2× až 3× ročně). Během této doby se doporučuje omezit konzumaci alkoholu, tučných jídel a syntetických léků. A jakou formu si vybrat?
Jak už bylo zmíněno, silymarin je nerozpustný ve vodě, nejméně účinným způsobem, jak ostropestřec užívat, je proto čaj. Vhodná nejsou ani drcená semena, která mají jen velmi krátkou dobu trvanlivosti. Další variantou může být olej, při jeho výrobě však nemusí být zachováno dostatečné množství sylimarinu, aby byl účinný. Jednou z nejlepších možností, jak správně užívat ostropestřec mariánský, jsou celé plody ostropestřce, které si těsně před konzumací nadrtíte. Některé zdroje však uvádějí, že semena by při drcení neměla být ve styku s kovovými předměty. Proto je ideálním způsobem, jak rozdrtit ostropestřec, roztlučení v kamenném hmoždíři.
Pokud však hledáte trochu jednodušší cestu, jak ostropestřec tělu dodat, zvolte lipozomální technologii. Ta využívá malých tukových váčků, takzvaných lipozomů, které obalí účinnou látku a dopraví ji přesně tam, kde je v organismu potřeba. Díky tomu mohou mít lipozomální doplňky stravy až 50× vyšší vstřebatelnost. Ostropestřec mariánský v lipozomální formě najdete třeba v našem produktu PODPORA JATER.
Jak dlouho mohu užívat ostropestřec mariánský?
Délka užívání ostropestřce se liší nejen podle zvolené formy (olej, drcené plody, lipozomální doplněk stravy), ale také podle vašeho záměru. Preventivní ostropestřecový detox je něco jiného, než cílené řešení konkrétního problému. Obecně by se však dalo říci, že je vhodná několikatýdenní kúra, podle potřeby 2× až 3× ročně. Vždy se však řiďte konkrétními pokyny na obalu produktu, který jste si vybrali.
Je vhodný ostropestřec v těhotenství?
Užívání ostropestřce v těhotenství se obecně považuje za nevhodné. Existují však i případy, kdy gynekolog nebo ošetřující lékař vyhodnotí, že předpokládaný léčebný přínos je vyšší než možná rizika.
O ostropestřci se také říká, že dokáže podpořit tvorbu mléka u kojících žen, dat, která by toto potvrzovala však není mnoho. Existuje sice studie, ve které matky užívající 420 mg silymarinu po dobu 63 dnů produkovaly o 64 % více mléka než ty, které užívaly placebo [4], bude však potřeba dalších výzkumů, které potvrdí, že ostropestřec je pro kojící ženy bezpečný.
Bohužel, aktuálně je v této oblasti k dispozici málo informací, a proto užívání ostropestřce v těhotenství a při kojení nelze v žádném případě doporučit, pokud není přímo schváleno ošetřujícím lékařem.
Má ostropestřec i nežádoucí účinky?
S užíváním ostropestřce se nepojí žádná závažná rizika, s výjimkou vzniku alergické reakce. Pozor byste si měli dát především, pokud máte alergii na artyčoky a kiwi nebo na některé květiny (chryzantémy, sedmikrásky). Ostropestřec může mít taktéž vedlejší účinky v podobě nevolností, průjmu a nadýmání, hlavně pokud není dodrženo doporučené dávkování. Zařazení ostropestřce, stejně jako každého jiného doplňku stravy, by mělo být vždy probráno s ošetřujícím lékařem, a to především tehdy, když pacient trpí závažnými chorobami.
Ostropestřec a vysoký tlak
Podobně je tomu také v případě zařazení ostropestřece při vysokém krevním tlaku. Užívání se většinou nedoporučuje bez důkladné konzultace s lékařem. Vhodné je začínat malými dávkami a tlak krve často měřit, aby měl pacient přehled, zda ho ostropestřec ovlivňuje a do jaké míry.
Je ostropestřecová kúra přesně to, co vaše tělo aktuálně potřebuje? Dopřejte si komplexní péči a sáhněte po našem produktu PODPORA JATER. Obsahuje nejen ostropestřec, ale také výtažek z listů artyčoku, kurkumin a antioxidant glutathion. To vše ve speciální lipozomální formě, která zaručuje vysokou vstřebatelnost účinných látek.
Zdroje:
[1] Huseini HF, Larijani B, Heshmat R, Fakhrzadeh H, Radjabipour B, Toliat T, Raza M. The efficacy of Silybum marianum (L.) Gaertn. (silymarin) in the treatment of type II diabetes: a randomized, double-blind, placebo-controlled, clinical trial. Phytother Res. 2006 Dec;20(12):1036-9. doi: 10.1002/ptr.1988. PMID: 17072885.
[2] Voroneanu L, Nistor I, Dumea R, Apetrii M, Covic A. Silymarin in Type 2 Diabetes Mellitus: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. J Diabetes Res. 2016;2016:5147468. doi: 10.1155/2016/5147468. Epub 2016 Jun 1. PMID: 27340676; PMCID: PMC4908257.
[3] Sarici G, Cinar S, Armutcu F, Altinyazar C, Koca R, Tekin NS. Oxidative stress in acne vulgaris. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2010 Jul;24(7):763-7. doi: 10.1111/j.1468-3083.2009.03505.x. Epub 2009 Nov 23. PMID: 19943837.
[4] Di Pierro F, Callegari A, Carotenuto D, Tapia MM. Clinical efficacy, safety and tolerability of BIO-C (micronized Silymarin) as a galactagogue. Acta Biomed. 2008 Dec;79(3):205-10. PMID: 19260380.
Poraďte se se svým lékařem, než začnete se suplementací výživových doplňků. Veškeré informace uvedené v tomto článku slouží pouze ke vzdělávacím účelům a nejsou náhradou lékařské diagnózy. Nelze je tedy považovat za lékařskou radu nebo doporučenou léčbu.
