Kyselina listová: Jaké jsou její účinky na tělo a proč se doporučuje užívat v těhotenství?

Během těhotenství je dostatečný příjem vitamínů a minerálů potřebnější víc než v jakékoliv jiné životní etapě. A kyselina listová je pro těhotné jedna z nejdůležitějších látek. Její dostatečný příjem je klíčový jak pro nastávající matku, tak pro její dítě. Věděli jste však, že je vhodné doplňovat kyselinu listovou nejen v těhotenství, ale dokonce i několik měsíců před početím? Čtěte dál a dozvíte se, v čem kyselinu listovou najdete, jaká je její doporučená denní dávka a co organismu hrozí, když kyselina listová chybí.

• Kde se vzal název kyseliny listové?
  • Kyselina listová x Folát
• Účinky kyseliny listové na tělo
• Kyselina listová v těhotenství a před ním
• Jaká je optimální dávka kyseliny listové
• Co se děje, když chybí kyselina listová?
• Jak doplnit kyselinu listovou?
  • Kyselina listová v potravinách: Tabulka

Kde se vzal název kyseliny listové?

Kyselina listová (latinsky acidum folicum), známá také jako vitamín B9, patří do široké skupiny vitamínů B a jedná se o vitamín rozpustný ve vodě. Název kyseliny listové je odvozený z latinského slova „folium“, což v překladu znamená list. Tento název vědci zvolili z toho důvodu, že kyselinu listovou jako první izolovali z listů špenátu.

Kyselina listová = folát?

Ne tak docela! Tyto dva pojmy – kyselina listová a folát se používají jako synonyma, úplně stejný význam však nemají. 

Kyselina listová je syntetická forma vitamínu B9. Aby ji tělo mohlo využít, musí v organismu projít několika chemickými reakcemi – nejprve na dihydrofolát (DHF), poté na tetrahydrofolát (THF) a až THF se finálně metabolicky přemění na aktivní formu kyseliny listové – L-methyltetrahydrofolát (MTHF). Tento metabolický proces zajišťuje enzym methyltetrahydrofolát reduktáza (MTHFR). U 30–50 % populace však tento enzym nefunguje efektivně, což může ovlivnit, jak dobře tělo kyselinu listovou využívá. Tato snížená enzymatická aktivita je významnou příčinou nedostatku kyseliny listové.

Folát je obecný název pro různé přirozeně se vyskytující formy vitamínu B9, včetně všech jeho metabolických meziproduktů – DHF, THF i finální aktivní formy kyseliny listové – MTHF. 

Zatímco foláty přijímáme z potravin, jako je například listová zelenina, ovoce a luštěniny, syntetická kyselina listová se přidává do některých produktů (např. do cereálií) a je součástí doplňků stravy. Některé doplňky stravy však mohou obsahovat až finální aktivní kyselinu listovou, a tedy nejlepší kyselinu listovou pro náš organismus = MTHF, která je vhodná i pro lidi s neefektivní aktivitou enzymu MTHFR.

Doplněk stravy s aktivní formou kyseliny listové:

Kyselina listová a její účinky na tělo

Účinky kyseliny listové v organismu přispívají k: 

• tvorbě a opravě DNA a RNA;
• vývoji, dělení, růstu a správnému fungování buněk;
• tvorbě červených krvinek;
• správnému fungování nervové soustavy a psychické činnosti – podílí se na syntéze neurotransmiterů dopaminu a serotoninu;
• funkci imunitního systému;
• metabolismu aminokyselin – konkrétně pro přeměnu homocysteinu na methionin.

Spousta lékařských studií naznačuje účinky kyseliny listové a jejího podpůrného efektu také u autismu [1], depresí [2], kardiovaskulárních [3] a onkologických onemocnění [4].

Kromě toho může vitamín B9 sloužit jako prevence před rozvojem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

Kyselina listová v těhotenství a před ním

Příjem kyseliny listové v těhotenství je zvlášť důležitý, jelikož pomáhá předcházet rozštěpu neurální trubice a vrozeným vývojovým vadám nervového, urogenitálního a kardiovaskulárního systému.

Kyselina listová v těhotenství má také velký význam pro normální růst a vývoj plodu. Při jejím užívání se snižuje riziko potratu nebo předčasného porodu. Také se pomocí její suplementace předchází anémii, která by v těhotenství mohla ohrožovat jak matku, tak dítě.

Také se doporučuje užívat kyselinu listovou před otěhotněním, ideálně alespoň 3 měsíce před početím, názory se však mírně liší. Důvodem je skutečnost, že k organogenezi dochází většinou ještě před tím, než žena vůbec zjistí, že je těhotná. Proto je důležité mít dostatečnou zásobu dopředu a v těhotenství s doplňováním kyseliny listové nadále pokračovat. Kyselina listová v 1 trimestru hraje totiž velkou roli a minimálně během této fáze těhotenství by měla tvořit součást denní rutiny. 

A netýká se to jen (těhotných) žen, ani pánové by na ni neměli ve svém jídelníčku zapomínat. Kyselina listová pro muže je zásadní, protože může přispět k lepší kvalitě spermií.

Jaká je optimální dávka kyseliny listové

Optimální denní dávky kyseliny listové se liší v závislosti na fázi, ve které se žena aktuálně nachází. Pro netěhotné dospělé je doporučená denní dávka kyseliny listové mezi 200–400 μg, ženy plánující těhotenství by tedy rozhodně měly užívat minimálně zmíněných 400 μg, aby si vytvořily potřebnou rezervu.

Asi vás nepřekvapí, kolik kyseliny listové v těhotenství je potřeba, a že je to klidně až dvojnásobek původně doporučovaných hodnot. Denní dávka kyseliny listové v těhotenství se pohybuje obvykle mezi 600–800 μg, v této fázi jsou totiž zvýšené nároky kvůli růstu a vývoji plodu. Také pomáhá předcházet vzniku vrozených vývojových vad. 

Je důležité, aby na příjem kyseliny listové dbaly i ženy kojící, osoby trpící anemií, lidé s omezeným vstřebáváním živin z trávicího traktu, jako jsou třeba celiaci, nebo ti, kteří mohou mít problém obsáhnout její doporučené množství ve stravě, jakou jsou například někteří vegetariáni a vegani.

Zajímají vás hodnoty kyseliny listové v krvi? Pokud chcete znát svá přesná čísla a hodnoty folátu v krvi, obraťte se na svého praktického lékaře.

Co se v těle děje, když chybí kyselina listová?

Nedostatek kyseliny listové může vést k celé řadě zdravotních problémů. O některých už okrajově padla zmínka. Když tělu chybí kyselina listová, mezi hlavní projevy patří anémie. Anémie je stav, kdy je hodnota červených krvinek a/nebo hladina hemoglobinu pod normální hodnotou a projevuje se souborem příznaků – například únavou, slabostí, dušností nebo bledostí kůže a sliznic. 

Dalšími příznaky nedostatku kyseliny listové mohou být problémy trávicího traktu, jako je ztráta chuti k jídlu, průjem nebo naopak zácpa. Také se může objevit únava, podrážděnost, bušení srdce, bolesti hlavy a neurologické příznaky, například poruchy paměti, nespavost a potíže se soustředěností. Nedostatek kyseliny listové může také nepřímo zvyšovat hladinu homocysteinu, což je spojeno se špatnou mineralizací a sníženou hustotou kostí [5]. To může vést k častějším zlomeninám.

Nedostatek kyseliny listové v těhotenství je obzvláště nebezpečný, zvyšuje se totiž riziko vrozených vývojových vad, hlavně rozštěpových vad páteře.

Jak doplnit kyselinu listovou? 

Již z názvu se dá odvodit, že kyselinu listovou nejvíce obsahuje listová zelenina, jako je například špenát, brokolice, hlávkové zelí nebo kapusta. Nachází se však i v avokádu, chřestu, luštěninách, celozrnných obilovinách, citrusech, ořeších, semínkách nebo v hovězích játrech a drůbežím masu. Dobrým zdrojem jsou také kvasnice. Nejvhodnější je konzumovat potraviny s kyselinou listovou čerstvé a tepelně nezpracované, protože delším skladováním nebo následným vařením dochází k jejím ztrátám až o 50 %. 

Kyselina listová v potravinách: Tabulka

V čem je kyselina listová a jaké jsou zdroje vitamínu B9, porovnáváme níže v přehledné tabulce [6].

Kromě potravin, co obsahují kyselinu listovou, je možné ji získat ve formě doplňků stravy, které jsou na trhu k dispozici. Nejvhodnější je doplněk stravy s methylovanou formou folátu. Obsahuje totiž aktivní kyselinu listovou, takže je snáze vstřebatelná, zejména pro lidi, kterým chybí nebo nefunguje správně enzym MTHFR. Nepotřebuje tedy v organismu podstupovat další metabolické přeměny a rovnou se využívá tam, kde je třeba.

Zařazení kyseliny listové je pro těhotné ženy naprostým základem. V těhotenství je potřeba vitamínů a minerálů celkově zvýšená. Pokud tápete, přečtěte si tento článek a získejte lepší přehled o tom, jaké vitamíny v těhotenství užívat a proč. Poté si můžete vybrat i další doplňky stravy určené pro těhotné ženy. Vhodná je například kombinace vitamínu B9 spolu s dalšími vitamíny skupiny B, jelikož mají tendence se vzájemně ve svých účincích podporovat. Další vhodnou kombinací je železo a kyselina listová, klidně navíc ještě s vitamínem B12 a vitamínem C, protože všechny tyto látky podporují efektivní krvetvorbu.

Zvýšený příjem kyseliny listové nemá nežádoucí účinky, pokud je přijímána v pestré stravě. Při užívání doplňků stravy s foláty by neměla být překročena dávka 1000 µg kyseliny listové denně.

Kyselina listová je pro správné fungování organismu extrémně důležitá a v těhotenství to platí (minimálně) dvojnásob. I přes snahu o kvalitní a pestrou stravu však denní příjem kyseliny listové obvykle nedosahuje doporučených hodnot, a proto je vhodné ji tělu dodávat i pomocí doplňků stravy. Je však důležité sledovat, zda se v doplňku nachází aktivní (a pro tělo tedy nejlepší) kyselina listová – methylfolát, který nevyžaduje další metabolické zpracování a rovnou se v organismus využívá. 

Zdroje:

Merrell BJ, McMurry JP. Folic Acid. [Updated 2023 Aug 8]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK554487/

Khan KM, Jialal I. Folic Acid Deficiency. [Updated 2023 Jun 26]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535377/

[1] Goodrich AJ, Volk HE, Tancredi DJ, McConnell R, Lurmann FW, Hansen RL, Schmidt RJ. Joint effects of prenatal air pollutant exposure and maternal folic acid supplementation on risk of autism spectrum disorder. Autism Res. 2018 Jan;11(1):69-80. doi: 10.1002/aur.1885. Epub 2017 Nov 9. PMID: 29120534; PMCID: PMC5777535.

[2] Gougeon L, Payette H, Morais JA, Gaudreau P, Shatenstein B, Gray-Donald K. Intakes of folate, vitamin B6 and B12 and risk of depression in community-dwelling older adults: the Quebec Longitudinal Study on Nutrition and Aging. Eur J Clin Nutr. 2016 Mar;70(3):380-5. doi: 10.1038/ejcn.2015.202. Epub 2015 Dec 9. PMID: 26648330.

[3] Albert CM, Cook NR, Gaziano JM, Zaharris E, MacFadyen J, Danielson E, Buring JE, Manson JE. Effect of folic acid and B vitamins on risk of cardiovascular events and total mortality among women at high risk for cardiovascular disease: a randomized trial. JAMA. 2008 May 7;299(17):2027-36. doi: 10.1001/jama.299.17.2027. PMID: 18460663; PMCID: PMC2684623.

[4] Ebbing M, Bønaa KH, Nygård O, Arnesen E, Ueland PM, Nordrehaug JE, Rasmussen K, Njølstad I, Refsum H, Nilsen DW, Tverdal A, Meyer K, Vollset SE. Cancer incidence and mortality after treatment with folic acid and vitamin B12. JAMA. 2009 Nov 18;302(19):2119-26. doi: 10.1001/jama.2009.1622. PMID: 19920236.

[5] Salari P, Abdollahi M, Heshmat R, Meybodi HA, Razi F. Effect of folic acid on bone metabolism: a randomized double blind clinical trial in postmenopausal osteoporotic women. Daru. 2014 Sep 16;22(1):62. doi: 10.1186/s40199-014-0062-9. PMID: 25223378; PMCID: PMC4172791.

[6] https://ods.od.nih.gov/factsheets/Folate-HealthProfessional/

Michaela Bachratá, lékařka a copywriterka

Psaní je její srdcová záležitost. Nejčastěji se díky svému přesahu do zdravotnictví věnuje medicínským tématům, ale blízká jí jsou i lifestyle témata, týkající se například zdravého životního stylu, psychologie nebo mateřství a rodičovství. Je závislá na sbírání kilometrů v běžeckých teniskách a ráda medituje při józe.