Kdy brát probiotika a jak je správně užívat?

Dlouhodobé užívání probiotik může podpořit nejen trávení, ale i imunitní systém a celkovou vitalitu. Zdravá střeva totiž hrají v těle větší roli, než se na první pohled zdá. V tomto článku se podíváme na přirozené zdroje probiotik, poradíme, kdy užívat probiotika ve formě doplňků stravy, a objasníme, kdy brát probiotika s antibiotiky.

Obsah

• Co jsou probiotika a jak fungují?
  • Rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky
  • Vliv probiotik na zdraví
• Kdy je nejlepší brát probiotika?
  • Dávkování a délka užívání probiotik
• Probiotika a antibiotika – jak je správně kombinovat?
• Přírodní zdroje probiotik – jak je získat ze stravy?
  • Strava vs. doplňky – kdy jsou probiotika ze stravy dostatečná?
• Jaké probiotikum zvolit podle zdravotního problému?

Co jsou probiotika a jak fungují?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, především různé druhy bakterií a kvasinek, které podporují zdraví střev a celého organismu. Nejčastěji se setkáme s bakteriemi rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, které pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry. Tyto prospěšné bakterie žijí v našich střevech a plní zde důležité úkoly, jako je rozklad potravy, tvorba některých vitamínů (například vitamínu K a některých vitamínů skupiny B) a ochrana proti škodlivým patogenům.

Přirozeně se probiotika vyskytují v některých fermentovaných potravinách, například v jogurtech, kefíru, kysaném zelí, kimchi nebo tempehu. V případě nedostatečného příjmu z potravy je lze doplnit formou kapslí, prášků či kapek. Aby však měla probiotika požadovaný účinek, je důležité je užívat správně – a právě tomu se budeme věnovat v dalších částech tohoto článku.

Rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky

Často se setkáváme s pojmy probiotika a prebiotika, které spolu úzce souvisejí, ale nejsou totéž. Zatímco probiotika jsou samotné prospěšné mikroorganismy, jako prebiotika označujeme nestravitelnou vlákninu a další látky, které slouží jako potrava pro tyto bakterie. Díky prebiotikům se probiotické bakterie lépe množí a mohou efektivněji osídlit naše střeva.

Prebiotika se přirozeně nacházejí v některých potravinách, zejména v těch bohatých na vlákninu. Mezi nejlepší zdroje prebiotik patří:

• Čekanková vláknina
• Banány
• Cibule, česnek, pórek
• Ovesné vločky
• Luštěniny

Vliv probiotik na zdraví

Probiotika mají dalekosáhlý vliv na různé aspekty našeho zdraví. Ačkoliv jsou nejznámější pro svůj pozitivní efekt na trávení, jejich přínosy sahají mnohem dál.

1) Střevní mikroflóra a trávení

Naše střeva obsahují biliony mikroorganismů, které společně tvoří střevní mikrobiom. Správná rovnováha mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi je klíčová pro optimální fungování trávení. Pokud ve střevech převládnou škodlivé bakterie (například po užívání antibiotik), může dojít k narušení trávení, nadýmání, průjmům nebo zácpě. Pravidelná konzumace probiotik pomáhá obnovit rovnováhu a zlepšit vstřebávání živin.

2) Podpora imunity

Věděli jste, že přibližně 70 % imunitního systému se nachází ve střevech? Zdravá střevní mikroflóra podporuje produkci protilátek a zlepšuje obranyschopnost těla proti patogenům. Studie ukazují, že probiotika mohou snižovat riziko nachlazení a infekcí, zejména u dětí a starších osob.

3) Psychické zdraví a osa střevo-mozek

Čím dál více studií potvrzuje, že zdravá střeva mají přímý vliv na naši psychiku. Střeva a mozek jsou propojeny tzv. osou střevo-mozek, což znamená, že nerovnováha střevních bakterií může vést k vyšší míře stresu, úzkosti či depresím. Některé kmeny probiotik, jako Lactobacillus helveticus a Bifidobacterium longum, mohou pomoci snižovat hladinu stresových hormonů a zlepšovat náladu.

4) Další benefity

Probiotika se využívají i při prevenci a léčbě některých onemocnění, jako je syndrom dráždivého tračníku, Crohnova choroba nebo alergie. Některé studie naznačují, že mohou mít pozitivní vliv i na metabolismus a pomáhat při hubnutí.

Doporučené produkty 

Probiotika ve formě doplňků stravy mohou být užitečné v situacích, kdy přirozený příjem ze stravy nestačí. Na našem e-shopu v sekci „PROBIOTIKA“ naleznete široký výběr produktů dle účelu – ať už pro děti, na podporu imunity, zdraví močových cest a mnoho dalších.

Kdy je nejlepší brát probiotika?

Správné načasování užívání probiotik je klíčové pro jejich maximální účinnost. Pokud si nejste jisti, kdy užívat probiotika, je důležité vzít v úvahu nejen denní dobu, ale také to, zda je lepší je užívat před jídlem, s jídlem nebo po jídle. Každý probiotický kmen má své specifické vlastnosti, a proto se doporučení mohou mírně lišit.

Kdy brát probiotika – ráno nebo večer?

Častou otázkou je, kdy brát probiotika – ráno nebo večer, aby měla co nejlepší efekt. Obě varianty mají své výhody a záleží na tom, jaký efekt od probiotik očekáváte.

• Užívání probiotik ráno může být vhodné pro podporu trávení během dne a posílení imunity. Pokud máte problémy se zácpou nebo chcete nastartovat trávení, ranní dávka probiotik může být ideální volbou.
• Večerní užívání probiotik se doporučuje v případě, že chcete podpořit regeneraci střevní mikroflóry během spánku. Některé kmeny probiotik, například Bifidobacterium, mohou přispět ke zklidnění trávení a psychické pohodě, což se projeví kvalitnějším spánkem.

Probiotika před nebo po jídle?

Jak užívat probiotika? S jídlem nebo těsně před ním! Proč? Největším nepřítelem probiotik jsou žaludeční kyseliny, které mohou zničit velkou část prospěšných bakterií dříve, než se dostanou do střev.

Výzkumy ukazují, že nejlepší účinnost probiotik je při užívání s jídlem nebo těsně před jídlem. Přítomnost potravy pomáhá neutralizovat žaludeční kyseliny, což zvyšuje přežití probiotických bakterií. Ideální je kombinace probiotik s jídlem, které obsahuje zdravé tuky, například s jogurtem, avokádem nebo ořechy, protože tuky mohou probiotika částečně chránit.

Užívání probiotik nalačno se obecně nedoporučuje, pokud nemáte speciální kapsle s ochranným obalem. Po jídle mohou být probiotika stále účinná, ale jejich přežití není tak vysoké jako při užití s jídlem.

Dávkování a délka užívání probiotik

Probiotika jsou klíčovým prvkem pro zdraví střevní mikroflóry, ale je nutné je užívat pravidelně, nebo stačí jen občas? Odpověď závisí na životním stylu, stravovacích návycích a celkovém zdravotním stavu.

Pokud je strava bohatá na přirozené zdroje probiotik, jako jsou fermentované potraviny (jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi, tempeh, miso), může být jejich příjem dostatečný i bez doplňků stravy. 

V mnoha případech však běžná strava nestačí na udržení optimální rovnováhy střevních bakterií. Dlouhodobý stres, nevhodná strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, časté užívání antibiotik nebo jiných léků, ale i moderní životní styl obecně mohou negativně ovlivnit mikrobiom. V těchto situacích má smysl probiotika doplňovat formou suplementů.

💡TIP: Mnoho odborníků doporučuje cyklování probiotik, tedy střídání různých kmenů každé 2–3 měsíce, aby se podpořila co nejširší rozmanitost mikrobiomu. Při dlouhodobém užívání stejného probiotika může dojít ke snížení jeho účinnosti, proto je vhodné měnit složení nebo dělat krátké přestávky.

Probiotika a antibiotika – jak je správně kombinovat?

Antibiotika sice účinně ničí škodlivé bakterie způsobující infekce, ale zároveň narušují přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry. To může vést k nepříjemným trávicím obtížím, jako je průjem, nadýmání nebo oslabení imunity. Proto je důležité vědět, jak užívat probiotika s antibiotiky, aby se minimalizovaly jejich negativní dopady na trávení a celkové zdraví.

Kdy brát probiotika po antibiotikách?

Užívat probiotika po antibiotické léčbě není nezbytné, ale v některých případech je to velmi vhodné. Kdy tedy začít brát probiotika? Pokud užíváte širokospektrální antibiotika, léčba je delší nebo máte dlouhodobě oslabenou imunitu, jsou probiotika jasnou volbou.

Kdy užívat probiotika během antibiotické léčby?

Probiotika lze užívat už během antibiotické léčby, ale klíčové je správné načasování. Pokud si kladete otázku, jak brát probiotika s antibiotiky, nejdůležitější pravidlo je dodržet časový rozestup alespoň 2–3 hodiny mezi antibiotikem a probiotikem. Jinak by antibiotikum mohlo probiotické bakterie zničit dříve, než se dostanou do střev.

Nejlepší je probiotika užívat mezi jednotlivými dávkami antibiotik, ideálně s jídlem, což zvyšuje jejich přežití. Pokud antibiotika užíváte například ráno a večer, probiotikum si dejte v poledne nebo později večer.

Jak dlouho užívat probiotika po antibiotikách?

Obnova střevní mikroflóry trvá déle než samotná antibiotická léčba, proto je důležité vědět, jak dlouho užívat probiotika po antibiotikách. Doporučuje se pokračovat minimálně 2–4 týdny, ideálně až 3 měsíce, aby se střevní mikrobiom zcela stabilizoval.

Které kmeny probiotik pomáhají nejlépe při antibiotické léčbě?

Ne všechna probiotika jsou stejně účinná při obnově mikrobiomu narušeného antibiotiky. Nejlepší volbou jsou kmeny, které pomáhají redukovat riziko průjmu a podporují rychlejší regeneraci střev:

• Lactobacillus rhamnosus GG – nejlépe prokázaný účinek proti průjmu spojenému s antibiotiky.
• Saccharomyces boulardii – kvasinkový kmen odolný vůči antibiotikům, pomáhá chránit střevní sliznici.
• Bifidobacterium longum – přispívá k obnovení rovnováhy střevních bakterií a posiluje imunitu.

Přírodní zdroje probiotik – jak je získat ze stravy?

Probiotika můžeme získávat nejen z doplňků stravy, ale také přirozeně prostřednictvím fermentovaných potravin. Přirozená probiotika obsažená v potravinách mají tu výhodu, že jsou doprovázena dalšími užitečnými látkami, jako jsou vitamíny, minerály a enzymy. Pokud je strava dostatečně pestrá a obsahuje pravidelný příjem fermentovaných produktů, může zajistit přirozenou podporu střevní mikroflóry.

Níže uvedená tabulka ukazuje nejlepší přírodní zdroje probiotik, jejich účinky a doporučené způsoby konzumace.

Tabulka přírodních zdrojů probiotik

Strava vs. doplňky – kdy jsou probiotika ze stravy dostatečná?

Pokud je střevní mikroflóra v rovnováze a tělo není vystaveno výrazné zátěži, mohou být probiotika ze stravy dostačující. V některých situacích však samotná strava nestačí a je vhodné sáhnout po doplňcích stravy. Doplňky stravy také umožňují přesnější dávkování a cílenou podporu konkrétními probiotickými kmeny, které mohou být v určitém období pro tělo nejvíce prospěšné.

Kdy je tedy vhodné sáhnout po doplňcích stravy?

• Po užívání antibiotik, kdy je potřeba cílená obnova střevní mikroflóry.
• Při chronických trávicích potížích (průjem, nadýmání, syndrom dráždivého tračníku).
• Při oslabené imunitě a častých infekcích.
• Při cestování, zejména do exotických destinací, kde hrozí střevní potíže (cestovatelský průjem).
• Při dlouhodobém stresu, který ovlivňuje střevní rovnováhu.
• Pokud ve stravě chybí fermentované potraviny.

Jaké probiotikum zvolit podle zdravotního problému? 

Výběr správného probiotika závisí na konkrétním zdravotním problému. Pro trávení a nadýmání jsou nejvhodnější kmeny Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum a Saccharomyces boulardii, které podporují rovnováhu střevní mikroflóry a pomáhají při zažívacích potížích. Pro imunitu a alergie se doporučují probiotika s Lactobacillus rhamnosus GG nebo Bifidobacterium lactis, které posilují obranyschopnost organismu a mohou snižovat projevy alergií. Pro psychickou pohodu jsou vhodné kmeny ovlivňující tzv. gut-brain axis, například Lactobacillus helveticus a Bifidobacterium longum, které pomáhají snižovat stres a podporují duševní rovnováhu.

Probiotika pro děti a miminka by měla obsahovat jemné kmeny vhodné pro citlivý dětský organismus, například Bifidobacterium infantis nebo Lactobacillus reuteri. Podávají se nejčastěji ve formě kapek, gumídků nebo prášků. Dlouhodobé užívání probiotik u dětí může pomoci posílit imunitní systém, snížit riziko střevních infekcí a podpořit správný vývoj mikrobiomu. Při výběru probiotik pro děti je důležité volit produkty bez umělých přísad a s jasně uvedeným složením.

Zdroje 

[1] When’s the Best Time to Take Probiotics? Medically reviewed by Adda Bjarnadottir, MS, RDN (Ice)— Written by Anne Danahy, MS, RDN on October 14, 2019. https://www.healthline.com/nutrition/best-time-to-take-probiotics 

[2] McFarland LV. From yaks to yogurt: the history, development, and current use of probiotics. Clin Infect Dis. 2015 May 15;60 Suppl 2:S85-90. doi: 10.1093/cid/civ054. PMID: 25922406. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25922406/ 

[3] Kim SK, Guevarra RB, Kim YT, Kwon J, Kim H, Cho JH, Kim HB, Lee JH. Role of Probiotics in Human Gut Microbiome-Associated Diseases. J Microbiol Biotechnol. 2019 Sep 28;29(9):1335-1340. doi: 10.4014/jmb.1906.06064. PMID: 31434172. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31434172/ 

[4] Wilkins T, Sequoia J. Probiotics for Gastrointestinal Conditions: A Summary of the Evidence. Am Fam Physician. 2017 Aug 1;96(3):170-178. PMID: 28762696.https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28762696/ 

[5] Doron S, Gorbach SL. Probiotics: their role in the treatment and prevention of disease. Expert Rev Anti Infect Ther. 2006 Apr;4(2):261-75. doi: 10.1586/14787210.4.2.261. PMID: 16597207. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16597207/ 

 
Poraďte se se svým lékařem, než začnete se suplementací výživových doplňků. Veškeré informace uvedené v tomto článku slouží pouze ke vzdělávacím účelům a nejsou náhradou lékařské diagnózy. Nelze je tedy považovat za lékařskou radu nebo doporučenou léčbu.

Michaela Gottwaldová, digitální markeťačka a ilustrátorka

Od útlého věku se věnuje aktivně sportu –⁠ od tance se dostala až ke hraní volejbalu za lokální ženský tým. Velkou část svého volného času tráví v přírodě, sportem, cestováním a starostí o zdravý životní styl. V rámci práce využívá svou hlavní přednost, kterou je kreativita, a to jak v oblasti ilustrátorství, tak v marketingu.